Usnesení Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež, tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Datum: 10. 4. 2025

Vážení přátelé,

zde přikládám usnesení Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 2. 4. 2025, z jehož textace plyne následující:

„…že nedílnou součástí památkové hodnoty je chov anglického plnokrevníka, a proto by památková ochrana měla zahrnovat také pastviny a další nezbytná chovatelská zařízení v plenéru.“

Celé usnesení Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zde.

Záznam z projednání petice ve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zde.

Ministerstvo kultury prostřednictvím pana ministra Baxy však vydalo dne 13. 3. 2025 rozhodnutí, kterým neprohlásilo za kulturní památku celý areál, ale doslova tento areál „vykuchalo“ a za kulturní památku prohlásilo jen jeho torzo bez pastvin, pozemků a dalších budov včetně Sýpky.

Byl navržen následující rozsah ochrany a o tomto rozsahu bylo i zahájeno správní řízení Ministerstvem kultury sp. zn. MK – S 2228/2023 OPP a tedy:

Toto je rozsah historického jádra Hřebčína Napajedla, které je tvořeno souborem nemovitých věcí, staveb, pozemků a pastvin, a tento půdorys si zachoval identitu od dob založení Hřebčína Napajedla. Toto jádro centrálního Hřebčína Napajedla je znatelné i na historických indikačních katastrálních skicách, které mělo Ministerstvo kultury v rámci řízení k dispozici. Ostatně samo Ministerstvo kultury o tomto souboru jako o celistvém autentickém areálu na několika místech odůvodnění rozhodnutí hovoří.

Ministerstvo kultury v rozhodnutí  vymezilo rozsah kulturní památky následovně:

Takto okleštěný areál už však není podle § 2 odst. 1 zákona o státní památkové péči dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevu tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti.

Svým rozhodnutím tak Ministerstvo kultury celistvý areál degraduje na jednotlivé budovy, když např. Sýpka, ačkoli má vysokou historickou hodnotu a nesporně vykazuje znaky kulturní památky, ochranu nezískala. Hodnota areálu však nespočívá v dílčích prvcích, ale v jeho celistvosti a kompozici, kterou dotvářejí především k budovám těsně přiléhající pastviny. Pokud se tedy má kulturně historická hodnota areálu zachovat pro budoucí generace, pak musí být areál chráněn jako celek, a tedy včetně s centrálním areálem organicky souvisejících pastvin, které musí být do prohlášení za kulturní památku také zahrnuty.

Rozhodnutí Ministerstva kultury tudíž není v pořádku…

Aleš Martínek

Projednání Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm ve Výboru pro kulturu poslanecké sněmovny

Datum: 1. 4. 2025

Vážení přátelé,

již zítra dne 2. 4. 2025 od 15:00 hod proběhne projednání Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm ve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Toto jednání navazuje na jednání Podvýboru pro kulturu ve věci ze dne 20.2.2025.

Věřím, že i poslanci ve Výboru pro kulturu záchranu Hřebčína podpoří a to navzdory tomu, že pan ministr Baxa i jim odebral možnost se k věci vyjádřit před vydáním rozhodnutí o prohlášení areálu Hřebčína Napajedla za kulturní památku, když rozhodnutí vydal před několika dny a z areálu udělal protiprávně jen torzo a nezahrnul do něho s Hřebčínem integrálně spojené zámecké pastviny, Sýpku a další pozemky neoddělitelně náležící do areálu Hřebčína. To vše navzdory stanoviskům vydaným dotčenými odbornými orgány.

Schůzi Výboru pro kulturu lze sledovat na Streamu 4 Poslanecké sněmovny zde.

Myslete v těchto dnech na Hřebčín, aby se zachránil a mohl žít pro svůj původní účel a smysl – pro chov koní!

POZVÁNKU naleznete ZDE.

Aleš Martínek

Usnesení Senátu Parlamentu České republiky po projednání Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm

Datum: 25. 3. 2025

Vážení přátelé,

zde pro pořádek přikládám usnesení pléna Senátu Parlamentu přijatého na 7. schůzi Senátu ve věci Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm dne 19.3.2025.

Tato rezoluce se později může ukázat jako jeden z klíčových dokumentů pro záchranu Hřebčína. Ze slov a projevů senátorů totiž jasně vyplynulo to hlavní: že Hřebčín Napajedla je třeba zachovat, nesmí být zničen a státní instituce musí udělat vše pro jeho záchranu. Bohužel smutným bodem je to, že pan ministr kultury Baxa z neznámého důvodu vydal rozhodnutí o památkové ochraně jen ořezaných a vybraných částí Hřebčína 5 dní před zasedáním Senátu a pak ten svůj nesmysl ještě obhajoval bezobsažnou řečí v Senátu. Takto v demokratickém státu skutečně postupovat nelze, a minimálně vůči senátorům, ale i nám a Hřebčínu by bylo slušné, aby ve věci nejprve vydal stanovisko Senát Parlamentu ČR.

Senátoři tedy záchranu Hřebčína podpořili a vydali přiložené usnesení a to není vůbec málo, protože Senát je nejvyšší zastupitelská instituce v naší zemi. Senátoři vědí, že my se snažíme zachránit něco, co zachráněno být má a co zde má zůstat pro další generace a co navíc může žít! Proto senátoři konstatovali v bodu II. usnesení, že: „obava petentů z ukončení 150leté tradice chovu anglického plnokrevníka u nás a obava z likvidace kulturního dědictví České republiky je důvodná.“

Senátoři vesměs pochopili, že Hřebčín Napajedla je národním pokladem, že jeho tradice je součástí historie a identity našeho národa a musí přežít a žít pro původní účel. A to je ten hlavní výsledek, který se odráží v přijatém usnesení. Senát vydal jasnou a jednoznačnou zprávu, že Hřebčín Napajedla zkrátka nikdo ničit nebude.

Děkujeme senátorům Senátu, že Hřebčín nenechali na pospas a chtějí pomoci jeho záchraně a dalšímu životu. Věřím, že i díky nim Hřebčín dobu temna nakonec přežije!

PS: Odkaz na záznam ve věci projednání Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm v Senátu zde.

Usnesení Senátu Parlamentu České republiky ve věci projednání Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm v Senátu zde.

Návrh usnesení z Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky zde.

Aleš Martínek

INFO.CZ: Nagy, Baxa, Nagy, Baxa: Argumentační zápas o budoucnost moravského kulturního stříbra pokračuje

Datum: 24. 3. 2025

Originální článek naleznete zde.

———————————————————————-

Z Napajedel, ze slavného hřebčína, nevycházejí zvuky ržání koní, ale rytmický zvuk připomínající ping pong. Argumentační ping pong mezi těmi, kteří tvrdí, že hřebčín bez svých pastvin je jako Vatikán bez papeže, a těmi, kteří zastávají názor, že Vatikán bude Vatikánem i bez papeže. Je to příměr a každý příměr kulhá, ale tento příměr plasticky ilustruje problém, který se vznáší nad slavným hřebčínem Napajedla nedaleko Zlína.

Ve zkratce jde o to, zda má být za národní kulturní památku prohlášen celý areál hřebčína včetně jeho integrálních pastvin, jak v minulém článku popsal publicista a znalec dostihového sportu Ladislav Nagy nebo se budou chránit jen zdi, tedy budovy, jak rozhodl ministr kultury Martin Baxa a z pastvin bez ochrany se v budoucnu teoreticky můžou stát stavební pozemky.

Ladislav Nagy napsal minulý týden komentář, Martin Baxa v pátek poslal svůj komentář na Nagyho komentář, který jsem poslal Ladislavu Nagyovi, a ten komentuje komentář, který komentuje jeho původní komentář. V tomto příspěvku si tedy můžete přečíst nejen komentář Martina Baxy, ale i reakci na něj a také vyjádření několika organizací, které jsou v problému hluboce ponořeny.

Očekávám, že i na tuto přestřelku bude Martin Baxa reagovat, a na něj zase Nagy, a pak Baxa, a pak … Svědčí to možná o tom, že část společnosti uznává, že kulturu a její dědictví netvoří jen nemovitosti, ale i nehmotně uchopitelné odrazy minulosti, které chceme, aby nebyly jen sentimentální vzpomínkou, ale i přítomností. Můj názor je ten, že stejně jako není kouře bez ohně, není ani koní bez pastvin.

Přečtěte si tedy stanoviska Martina Baxy i Ladislava Nagye. A vytvořte si vlastní pohled na tento nervózní problém.

Martin Baxa: Ministerstvo kultury na efekt hrát nemůže

Komentář Ladislava Nagye podrobuje zásadní kritice moje rozhodnutí ve věci památkové ochrany hřebčína v Napajedlech. Shodou okolností ve stejný den, kdy byl text publikován, projednával Senát petici za záchranu hřebčína v Napajedlech. Jsem si vědom toho, že toto téma vzbuzuje emoce, a vážím si všech, kteří aktivně prosazují svůj pohled na svět. Konat ale mohu pouze v rámci zákona a svých kompetencí.

Diskuse kolem hřebčína trvá už několik let a odstartovalo ji rozhodnutí jeho majitele, že už nechce investovat své prostředky do chovu anglického plnokrevníka, protože se tento chov ekonomicky nevyplácí. Jde o svébytné rozhodnutí majitelů, na které mají plné právo. První rovinou příběhu je tedy chov koní jako takový.

Druhou rovinou příběhu jsou zájmy veřejnosti, petentů, města Napajedla a Zlínského kraje. Ty se různým způsobem protínají a kříží, svoje představy má samozřejmě i majitel. Debatu o tom, jestli se na pozemcích budou dále pást koně, nebo zda na nich vyroste developerský projekt, který bude buď financovat chov koní, nebo řešit krizi v bydlení, musí vést tito aktéři, nikoli Ministerstvo kultury.

Třetí rovinou příběhu jsou totiž limity stanovené zákonem o státní památkové péči, který – společně se správním řádem – definuje postup při prohlašování věci za kulturní památku. A pouze tato třetí rovina je ta, kde hraje roli Ministerstvo kultury, jehož úkolem bylo posuzování a přesné specifikování přítomnosti stávajících památkových hodnot a památkového významu jednotlivých historických staveb a pozemků, nikoliv posuzování a rozhodování, zda se v budoucnu do Napajedel opět navrátí mezinárodně proslulý chov anglických plnokrevníků.

Rozumím tomu, že každý bojuje za to, co považuje za správné. Není ale možné obviňovat ministerstvo a mne, jak to učinil pan Nagy, z toho, že snad ministerstvo nějak upravovalo či přepisovalo svoje rozhodnutí a že by snad svým rozhodnutím preferovalo či určovalo jakékoli další rozhodnutí o využívání budov a pozemků pastvin. Ministerstvo i já jsme postupovali striktně podle zákona.

Podněty k prohlášení Napajedel kulturní památkou byly podány dva – jeden v únoru, druhý v dubnu roku 2023. Následovalo zahájení řízení o prohlášení za kulturní památku. To je proces, který je zcela v rukou expertů ministerstva v oblasti památkové péče

Loni v srpnu tak ministerstvo po důkladném zkoumání prohlásilo za kulturní památku budovy a pozemky v rámci centrálního hřebčína, nikoli přiléhající pastviny, které nejsou podle ministerstva hlavním nositelem kulturně-historických hodnot napajedelského hřebčína a netvoří podstatu jeho nejstarší dochované stavební části.

Proti tomuto rozhodnutí byly v srpnu loňského roku podány dva rozklady, každý z jiného důvodu: První proto, že jeden navrhovatel žádal prohlásit kulturní památkou i pastviny, druhý proto, že druhý navrhovatel naopak žádal památkovou ochranu menšího počtu budov. I zde je patrné množství a různorodost zájmů zúčastněných aktérů.

Rozklad posoudila rozkladová komise ministerstva, zcela stejně jako v jiných případech, a následně mi doporučila potvrdit předchozí rozhodnutí mého úřadu. A to jsem také udělal. Rozhodl jsem v souladu s předchozím rozhodnutím mého úřadu a posouzením situace rozkladovou komisí.

Jako ministr kultury jsem těžko mohl zvolit jiný postup. Za tímto rozhodnutím stojím, byť se části aktérů debaty líbit nemusí. Ale jako ministr nemohu brát v úvahu nic jiného než památkové hledisko. Nařknout mne z toho, že jsem způsobil zánik hřebčína, je sice efektní, ale toto nařčení také ukazuje základní neznalost role, kterou Ministerstvo kultury v celém příběhu hraje.

Úřad na efekt hrát nemůže a nemůže při svém rozhodování o památkových hodnotách brát v úvahu domnělé záměry více či méně reálných potenciálních investorů. Musí se držet své kompetence. A to se v tomto případě stalo.

Ladislav Nagy: Ministr Baxa odmítá kritiku. Já na ní musím trvat

Pan ministr se v reakci ozval na můj komentář. Kritiku odmítá a vysvětluje, proč rozhodl, jak rozhodl. Jeho reakce je pochopitelná: věc hřebčína se těší mimořádné společenské podpoře, vedle více než 70 tisíc petentů třeba včera vyjádřilo hřebčínu podporu přes tisícovku lidí na lysolabském výstavišti; pro podporu se vyslovila sněmovna i senát.

I po přečtení všech argumentů pana ministra však musím na své kritice trvat, možná ještě silněji. Zároveň musím hned odmítnout tvrzení pana ministra, že „způsobil zánik hřebčína“. To jsem nikde nenapsal a ani si to nemyslím. Než se budu konkrétně věnovat argumentům v reakci, chtěl bych zdůraznit kontext, který v původním článku nezazněl úplně silně.

V regionu střední Evropy se památkové ochraně těší hned několik hřebčínů. Vedle našich proslulých Kladrub je to sesterský hřebčín ve Slatiňanech (i s objektem přilehlého zámku), hřebčín v maďarské Bábolně nebo rakouském Piberu, kde se chovají lipicáni. Ve všech případech je chráněn celý areál hřebčína, tedy včetně pastvin. Logicky, hřebčín s pastvinami tvoří jeden funkční celek. Nadto hřebčín Napajedla je jediným svého druhu na našem území a je nejstarším a největším hřebčínem pro anglické plnokrevníky ve střední Evropě.

Dále bych rád podotkl, že ministrovo rozhodnutí vzbudilo tolik nevole právě proto, že působí alibisticky – což jsem ve článku zmínil. A působí dojmem, že mělo být původně jiné – což se panu ministrovi hrubě nelíbí –, k čemuž se za chvíli vrátím.

Možná menší zklamání by vyvolalo rozhodnutí neprohlásit hřebčín za památku vůbec – ministr mohl klidně prohlásit, že stát nemůže památkově chránit všechno a že zvíce sto let starý hřebčín takové nároky nesplňuje. S tím by se dalo nesouhlasit, ale z hlediska rozhodování by to bylo čisté.

Pan ministr v úvodu reakce píše, že diskusi „odstartovalo rozhodnutí jeho majitele, že už nechce investovat své prostředky do chovu anglického plnokrevníka, protože se tento chov ekonomicky nevyplácí. Jde o svébytné rozhodnutí majitelů, na které mají plné právo. První rovinou příběhu je tedy chov koní jako takový.“

Jenže na jiných místech reakce (a zdůraznil to ve svém vystoupení v senátu) zase podotýká, že jeho ministerstvo nemá řešit chov koní. Proč ho tedy řeší, když ho řešit nemá? Mimochodem s tím, že ho řešit nemá, naprosto souhlasím.

A souhlasím s panem ministrem i v tom, že musí postupovat v rámci kompetencí a zákonných podmínek. Jestli se však trestuhodně nemýlím, ty právě stanoví, že má posuzovat jen kulturní a památkovou hodnotu předmětu, o který v řízení jde. Judikatura jasně praví, že motivace k zahájení řízení o prohlášení za památku není důvodem k tomu, aby se toto v řízení zohledňovalo. Pokud tedy jednou z motivací bylo zajistit, aby se hřebčín nezastavěl, ministr by k tomu vůbec neměl přihlížet.

Ale pojďme zpět k zásadnímu problému: zda jen budovy, anebo celý areál. Loni při veřejném slyšení petice v parlamentu zástupci ministerstva uvedli, že jde o důmyslně koncipovaný areál (tedy včetně pastvin). Stejně tak regionální komise ministerstva doporučila, aby byl památkou prohlášen celek hřebčína – pan ministr toto doporučení a odborná vyjádření dalších dotčených institucí ignoroval.

O areálu a jeho hodnotě se ale mluví i v celém rozhodnutí. To má celkem 34 stran. V rozhodnutí je řeč o „souboru“ – dokonce se píše, že tento soubor „z pohledu ministerstva disponuje dostatečnými a průkaznými památkovými hodnotami architektonickými, urbanistickými, stavebně typologickými, technickými, historickými a kulturně-historickými, jak ve smyslu konkrétních prohlašovaných staveb a pozemků souboru, tak ve smyslu vizuálně působivého celku s dosud patrnými pozůstatky chovatelských procesů.“ A v závěru jsou za památku prohlášeny už jen budovy. Proto jsem napsal, že to působí, jako by pastviny z rozhodnutí byly vyňaty až v průběhu řízení.

Ať se na mě pan ministr nezlobí, ale na tomto názoru trvám. I nadále jsem přesvědčen, že pan ministr nerozhodl správně. Dokonce si myslím, že neudělal to, co měl, totiž držet se jasně svých kompetencí a posuzovat pouze památkovou hodnotu areálu (a vzít v potaz, že hodnotu má areál, ne pár budov).

Pan ministr se odvolává na to, že rozhodl pouze tak, jak mu doporučila rozkladová komise a že těžko mohl zvolit jiný postup. Mohl. Pod rozhodnutím je totiž podepsán on, nikoli členové komise. A – jak bylo uvedeno výše – rozhodnutí regionální komise Ministerstva kultury z roku 2023 ignoroval a problém s tím očividně neměl.

Navíc odvolávat se na komise není v případě ministerstva kultury příliš strategické. V živé paměti je kauza, kdy rozkladová komise v roce 2019 zbavila památkové ochrany Hadí lázně v Teplicích… a přitom se ani nesešla. Bylo by zajímavé vědět, kolik lidí z té rozkladové komise zasedlo i v této k hřebčínu.

Sečteno a podtrženo: kdyby pan ministr věcně a přesvědčivě zdůvodnil, proč si hřebčín památkovou ochranu nezasluhuje, dalo by se s tím nesouhlasit. Po tomhle rozhodnutí, kdy na jedné straně tvrdí, že nemá řešit věci jako chov koní nebo developerské využití, ale neustále o nich mluví, zůstává jen trpká pachuť a silné pochybnosti.

MICHAEL CANOV: Za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla!!!

Datum: 22. 3. 2025

Vyjádřední senátora Michaela Canova za Liberecký kraj.

Originální článek naleznete zde.

———————————————————————-

Na plénu ve středu dne 19. března 2025 jsem se vyjádřil k petici za „Za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm.“, kde jsem jednoznačně podpořil jak podporující stanovisko výboru, tak petici samou.

Podporující stanovisko výboru je zde, text petice samé zde, mé vystoupení zde.

Jsem velmi rád, že Senát návrh výboru podporující petici podpořil v celém rozsahu. Ten celý rozsah byl totiž velmi důležitý. Bod II. obsahoval usnesení, že je petice důvodná. Schválení pouze tohoto by bylo sice hezké, ale nic by se dál nestalo. Stěžejní bylo schválit i body III. (žádost po Ministerstvu kultury), IV. (žádost po Ministerstvu zemědělství) a V. (žádost po vládě).

A dovolím si upozornit na detail, který by mohl uniknout. Straničtí kolegové ministra kultury ODSáci si netroufli odmítnout důvodnost petice, ale prosadili ústy samotného předsedy Miloše Vystrčila oddělené hlasování pro bod 2 a pro ostatní body. Tím se pokusili zásadním způsobem důsledky hlasování Senátu vykastrovat. Naštěstí jim to v rozhodujícím hlasování č. 15 nevyšlo a prakticky celý zbytek Senátu je přehlasoval.

Bod II. hlasování č. 14 důvodnost zde (57 PRO).

Body III. až V. hlasování č. 15 (žádosti po MK, MZ a vládě) zde (38 PRO).

Celek hlasování č. 16 zde (47 PRO).

———————————————————–

Stenozáznam mého vystoupení: „Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení petenti, kolegyně, kolegové. Dne 27. května loňského roku tato petice došla do Senátu. Předpokládám, že přibližně v tomto termínu její znění seznal i pan ministr kultury a možná celé ministerstvo, nebo ten příslušný odbor.

12. února, to je více než měsíc, přijal usnesení příslušný náš výbor, kde je uvedeno mimo jiné toto doslova. V návrhu usnesení našeho výboru: Žádá Ministerstvo kultury České republiky, aby prohlásilo celý areál historického hřebčína Napajedla za kulturní památku, včetně pastvy na pozemku parcelní číslo 2063/1 v katastrálním území Napajedla, včetně všech pozemků, jako soubor nemovitých věcí tvořících jednotný celek, jak bylo navrženo v podnětu ze dne 28. dubna 2023.

V úterý, to je včera, vyšlo ve známost, že pan ministr, seznámen tedy, který v tu době nepochybně znal usnesení senátního výboru, rozhodl v rozkladu, jak rozhodl, aniž vyčkal na usnesení Senátu.

Vzhledem k tomu, že rozkladem se stává rozhodnutí pravomocné, nyní, když přijmeme usnesení Senátu, jak navrhl výbor, nepochybně dostaneme odpověď, že už se nedá nic dělat, že je přijato pravomocné rozhodnutí. Přitom při dobré vůli pana ministra a při respektování úlohy Senátu v našem systému, neboť jsme vyšší komorou než sněmovna, při elementárním respektování Senátu by nepochybně se svým rozkladem počkal až na to, jaké usnesení přijme Senát

Musím souhlasit s tím, kdo argumentuje dle tisku tím, co petenti, že se vlastně jedná o pohrdání Senátem. To rozhodnutí, co bude uděláno předtím. Samozřejmě budu hlasovat pro návrh toho usnesení, jak ho navrhl ten výbor, jenže jsem si vědom toho, jak dopředu je strašně omezená možnost tomuto usnesení vyhovět, když už bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o rozkladu, které se dá napadnout jenom u soudu.

Mimochodem, k tomu neuznání pastvin… Dle iDNES došlo k tomu takto: Pokud však jde o neuznání pastvin, podle ministerstva nejsou nositelem kulturně historických hodnot hřebčína. Navíc prohlášení pastvin by neobstálo v testu proporcionality, protože při neexistenci chovu koní by jejich prohlášení za kulturní památku nadměrně zasahovalo do vlastnických práv většinového vlastníka. To nastínila paní Malíková asi z ministerstva. Musím říci, že člověk nevěří vlastním očím, když toto čte, jak tady říkal ten pan šéf žokejů, já si nepamatuji tu funkci… Takováto věc se musí uznávat jako celek. Nelze uznat, že tato socha se bude zachovávat jenom ze tří čtvrtin, ve čtvrtině už ne. To dá prostě rozum, prostý rozum, laický rozum. Pokud se jedná o hřebčín, nejedná se o samotné stáje, ale i o to okolí, kde koně se pak pasou a podobně.

To znamená, já vlastně vůbec nechápu, co znamená rozhodnutí o tom, že se jedná o památkově uznanou část toho hřebčína, jenom ty stáje a okolí, jaký to vlastně má smysl, když ten zbytek se může změnit… Odvolávání pana ministra, že to by muselo udělat zastupitelstvo příslušné obce Napajedel, to se klidně může stát, ne třeba v současném zastupitelstvu, ne třeba v budoucím, ne třeba v tom dalším… Proto právě se dávají ty památkově chráněné oblasti, aby ani zastupitelstvo, když tam zastupitelům náhodou přeskočí v hlavě a předají to, aby to prostě nemohli udělat. Proto vůbec existuje ten koncept té památkové péče.

Já musím říci za sebe, že jsem velmi rozmrzelý z postupu konkrétně pana ministra, který rozhodl o rozkladu před usnesením Senátu. Velmi rozmrzelý. Fakt mi to vadí. Nevím, jak pak postupovat dál, když bude to usnesení přijato, přesto ho doporučuji ke schválení. Jestli by pak mohlo samo ministerstvo nějak obnovit ten proces nebo douznat, to nevím, ale prostě vyhlášení památkově chráněné oblasti, jenom té části, to je hanebné. Děkuji za pozornost.“

INFO.CZ: Ministr Baxa se podepsal pod zánik slavného hřebčína v Napajedlech

Datum: 19. 3. 2025

Zde trefný článek týkající se postupu pana ministra Baxy ve věci Hřebčína Napajedla.

Originální článek naleznete zde.

———————————————————————-

KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Staré budovy věhlasného hřebčína bez koní, zato obklopené zástavbou bytovek? Tak nějak si ochranu kulturního dědictví představuje ministr kultury Martin Baxa. Jak jinak si totiž vysvětlit jeho krok, jímž potvrdil své někdejší rozhodnutí ohledně napajedelského hřebčína: památkově chránit jen budovy, areál nikoliv. Jde tak proti svému kolegovi Marku Výbornému, který se v záchraně hřebčína velmi angažuje. Stejně tak jsou pro zachování hřebčína Parlament České republiky i Senát.

Jen pár týdnů poté, co Baxovo ministerstvo absurdně zařadilo na seznam nehmotného kulturního dědictví českou pivní kulturu, řešilo případ Hřebčína Napajedla. Ten se táhne přes dva roky. Je skoro jisté, že prohlášení celého areálu za kulturní památku (jako je tomu u Hřebčína Kladruby) by věhlasný hřebčín zachovalo i s chovem koní.

Rozhodnutí ministra chránit památkově jen budovy stájí a nikoli celý areál, jde naopak na ruku developerským záměrům. Pokud chov koní, kdysi proslulý po celé Evropě, v Napajedlech skončí, bude pod tím podepsán pan ministr Baxa.

O památkovou ochranu hřebčína zažádal před dvěma roky právní zástupce bývalého menšinového vlastníka Libora Hlačíka Aleš Martínek. Zažádal přitom o památkovou ochranu pro celý areál historického hřebčína vedle zámku a zámecké zahrady, tedy objekty stájí, dvůr i přilehlé pastviny – ostatně podobně jako je tomu v Kladrubech, i když tam je díky krajinnému rázu rozsah památky daleko větší. Celý rozlehlý areál je chráněný jako národní kulturní památka, tedy včetně ochranného pásma.

Takové ambice Martínkova žádost ani neměla, šlo o památkovou ochranu historického areálu hřebčína, který si po 150 let zachoval stejný půdorys. Přesto se ministerstvo – k údivu mnohých – rozhodlo z řízení vyjmout pastviny a řešit jen budovy. Z klíčových budov pak nebyla do památkové ochrany zahrnuta sýpka v ulici naproti hřebčínu.

Památkou jen barák, okolí developerům?

Bráno z jakéhokoliv úhlu, nedává to vůbec smysl. Myšlenka, že budeme památkově chránit Pražský hrad, ale nezastavěné okolí poskytneme developerovi? Je přece nouze o byty. Nebo si například představte, že památková ochrana Karlštejna skončí u jeho zdí… V případě hřebčína je tohle ještě absurdnější: bez pastvin totiž hřebčín není hřebčínem. Právě kulturní zemědělská krajina kolem něj z něj dělá to, čím je. U historického jádra hřebčína to platí zvlášť, protože tam už žádný prostor cokoli ukrajovat není.

A právě volbou prostředí byla Napajedla jedinečná. Výjimečnější než zmiňované Kladruby. Ty si Habsburkové vybrali hlavně proto, že byly dostatečně v týlu nepřítele, nikoli podle kvality půdy. Napajedla na tom byla jinak.

Jejich zakladatel Aristides Baltazzi geniálně našel místo a vybudoval na něm hřebčín, který se velmi záhy stal jedním z nejvýznamnějších ve střední Evropě. Když se po jeho smrti ocitl hřebčín v krizi a hrozil mu zánik, zasáhl československý stát, který rozhodně nechoval žádné sympatie k aristokracii. Komunisté po druhé světové válce dělali všechno pro to, aby chov plnokrevníka zničili, na hřebčín si však netroufli.

Zakladatele Hřebčína Napajedla Aristidese Baltazziho by asi ministr Baxa nepotěšil.

Ministr Baxa argumentuje, že v hřebčíně nejsou koně. To je ale lichý argument. V řadě chráněných areálů se také neprovozuje původní činnost, přesto jsou chráněny jako celek. Navíc o provozování hřebčína a pokračování chovu koní zájem je: v nedávné době o zakoupení hřebčína a pokračování v jeho tradici projevil zájem podnikatel Marian Ziburske. S majiteli by měl vstoupit v jednání.

Rozhodnutí plné rozporů

Současní majitelé o provozování hřebčína přestali mít zájem. To je rozhodnutí zcela legitimní a pochopitelné. Do hřebčína v minulých letech investovali a došli k závěru, že se jim dál investovat už nechce. Legitimní však není rozhodnutí pokusit se z pastvin udělat stavební parcely. Prohlášení areálu za kulturní památku mohlo developerské plány navždy utnout. Ministr Baxa se ale rozhodl jinak.

Jeho rozhodnutí moc nekoresponduje s tím, co při veřejném slyšení Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm tvrdil v Poslanecké sněmovně dne 12. března 2024 zástupce ministerstva kultury, když uvedl, že „areál hřebčína je důmyslně koncipovaný areál.“ Ministr Baxa z něj teď udělal trosku.

Pod koncem hřebčína – pokud k němu skutečně dojde – se vším jeho kulturním dědictvím tak bude nakonec skutečně podepsán ministr Baxa.

Kauza napajedelského hřebčína odkrývá hlubší problém, kterým je ochrana zemědělské půdy. Dva čeští chovatelé v uplynulých letech investovali do hřebčínů v Normandii – prostě proto, že hřebčín je hřebčín a za takové ceny se zemědělská půda prodává. U nás je veškerá zemědělská půda v okolí měst obchodována jako potenciálně stavební pozemek, ať už pro byty nebo skladové haly.

Zůstanou koně?

V momentě, kdy současní majitelé hřebčína dali najevo, že nechtějí hřebčín už dále provozovat, objevilo se několik zájemců. Všichni měli jasnou představu, že v areálu chtějí provozovat chov koní a neuvažovali o tom, že by nemovitost kupovali jako „investiční příležitost“. Pokud by ministr Baxa souhlasil s vyhlášením hřebčína za kulturní památku, narýsovalo by to jasné linie do budoucna. Takto může každé další zastupitelstvo územní plán kdykoli změnit.

Skupina nadšenců bojující za zachování hřebčína napadne rozhodnutí ministerstva u soudu. Uvádějí mimo jiné to, že už první rozhodnutí, jímž byla za památku prohlášena jen část hřebčína, budí dojem, že bylo psáno jako rozhodnutí o prohlášení celého hřebčína za památku, jen bylo na poslední chvíli změněno.

Zachování napajedelského hřebčína má obrovskou podporu veřejnosti. Petici na jeho záchranu podepsalo více než 70 000 lidí, loni ji podpořil Petiční výbor Poslanecké sněmovny, pro zachování hřebčína se vyslovil i zemědělský výbor a ve středu 19. března má tuto petici projednávat senát. Jako by ministr Baxa spěchal, aby to stihl ještě před jednáním Senátu…

Ministerstvo kultury vymyslelo šlendrián a podraz nemající obdoby

Datum: 17. 3. 2025

Vážení přátelé,

někdy běží dějiny mnohem rychleji, než se zdá.

Ministerstvo kultury vydalo 13.3.2025 (doručeno během dneška) rozhodnutí o rozkladu podepsané p. Ministrem Baxou, jímž potvrdilo původní rozhodnutí o prohlášení areálu centrálního Hřebčína Napajedla za kulturní památku, ovšem bez Sýpky, bez pastvin a bez dalších pozemků Hřebčína. Původní rozhodnutí tak v II. stupni změněno nebylo. Uvádím, že celé řízení jim trvalo skoro 2 roky!

Toto druhostupňové rozhodnutí (později bude celý text zveřejněn) vydané jen pár dní před zasedáním Senátu, který má projednávat Celonárodní petici za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, je de facto urážkou nejen senátorů, ale i téměř 70.000 lidí. Nejde ani tak o to, jaké to rozhodnutí fakticky je, ale o to, že v demokratickém státě by bylo přinejmenším slušné a férové, pokud se k věci napřed vyjádřil Senát, protože ho o to požádali občané! Bohužel se s tímto postupem se nedá nic dělat, do Senátu ale půjdeme žádat o podporu tak jako tak, protože věc tímto vůbec nekončí.

Jedno je jisté: libovůle Ministerstva kultury nebude ponechána bez povšimnutí a věřím, že se spolu s Hřebčínem správného a zákonného rozhodnutí nakonec dočkáme, přestože si pan Ministr Baxa a Ministerstvo kultury neumí plnit povinnosti v oblasti památkové péče dané platným zákonem a zjevně místo odborné ochrany národního kulturního dědictví neodborně řeší možnosti chovu koní… tedy agendu, která mu vůbec nepřísluší.

To, co Ministerstvo kultury nyní udělalo, je arogance státní moci a plivnutí do tváře jak historii a kulturnímu dědictví této země, tak i občanům, kteří se pod Celonárodní petici za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm podepsali.

Takže snaha o záchranu Hřebčína tímto vůbec nekončí a bude pokračovat dalšími kroky a konáním. Petiční akce pokračuje také pořád dál. A tedy sbírejte podpisy, co se dá, aby podpora pro záchranu Hřebčína dále rostla, protože i na tom bude hodně záležet. Boj o záchranu Hřebčína bude dál pokračovat, protože v Hřebčíně je láska lidí ke koním a k místu samému, je tam obrovský odkaz předků, je tam ohromná chovatelská tradice, je tam krev a pot lidí za téměř 150 let existence a je tam jméno Aristida Baltazziho, Bohumila Tichoty a dalších. A to vše včetně žijící legendy Hřebčína pana Hlačíka nelze zklamat.

Nyní proběhne slyšení petice v Senátu a věřím, že senátoři záchranu Hřebčína podpoří, když jejich stanovisko může být v další fázi pro záchranu Hřebčína důležité.

Šiřte a sdílejte toto sdělení co nejvíce, ať se lidé dozví o tom, jak se tady k občanům chová státní moc!

Bůh pomáhej Hřebčínu!

Aleš Martínek

Projednání Petice za záchranu Hřebčína Napajedla v Senátu Parlamentu České republiky dne 19. 3. 2025

Datum: 10. 3. 2025

Vážení přátelé,

tímto sděluji, že dne 19.3.2025 bude Senát Parlamentu České republiky projednávat Celonárodní petici za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm. Stane se tak na 7. schůzi Senátu dne 19.3.2025 v Jednacím sále Valdštejnského paláce.

Projednání petice za záchranu Hřebčína Napajedla je zařazeno jako 1. bod odpoledního programu, který začne ve 14 hodin. Schůze Senátu je veřejná a může se jí tedy účastnit veřejnost.

Zasedání Senátu bude možné sledovat i dálkově přenosem, odkaz zde.

Jedná se o velmi důležitý okamžik a tímto bych Vás chtěl požádat, abyste na záchranu Hřebčína v těchto dnech hodně mysleli a věřím, že i senátoři záchranu Hřebčína v plenárním zasedání podpoří.

Pozvánka na 7. schůzi Senátu Parlamentu České republiky je k nahlédnutí zde.

Aleš Martínek

Začíná třetí rok záchrany Hřebčína Napajedla

Datum: 26. 2. 2025

Vážení přátelé a podporovatelé snahy o záchranu Hřebčína Napajedla,

dnešním dnem začíná třetí rok existence tohoto profilu a s tím i třetí rok snahy o záchranu Hřebčína Napajedla, na níž se drtivá řada z Vás podílí především tím, že se snažíte tuto snahu podporovat sbíráním podpisů pod Celonárodní petici za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, a dalšími aktivitami v této věci. Z toho důvodu považuji za potřebné zde stručně celou věc shrnout.

V tuto chvíli se pod Celonárodní petici za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm podepsalo už skoro 70 tisíc lidí, a to skutečně není málo. Tato petice se řadí mezi největší v historii, a je tak také prakticky největší projednávanou peticí v tomto volebním období Parlamentu.

1) Obecně

Je třeba říci, že věc se táhne dlouho, ale to není nijak překvapující, jen je třeba v této snaze vytrvat až do konce a udělat pro záchranu Hřebčína maximum. Pokud se totiž Hřebčín nepodaří zachránit nyní, patrně bude jednou pro vždy ztracen, když stávající vlastník, bohužel, jakkoli tvrdí, že je velkým milovníkem koní, nemá, zdá se, zájem o Hřebčín moc pečovat. A právě proto, že zde není viditelná a patrná snaha Hřebčín zachovat, spíše naopak, je památková ochrana historického areálu Hřebčína Napajedla více než potřebná.

2) Územní plán

Za dva roky se však mnohé událo. Zastupitelé města Napajedla neschválili v září 2023 pořízení změny územního plánu na pastvinách Hřebčína a tím položili základ k tomu, aby se Hřebčín zachránit podařilo. Važme si toho, že zastupitelé tímto jasně deklarovali vůli k zachování Hřebčína. Dokud nejsou pastviny zastavěné, může Hřebčín přežít a mohou se do něho případně vrátit koně.

3) Řízení vedené u Ministerstva kultury

Bylo zahájeno řízení o prohlášení historického areálu Hřebčína za kulturní památku, avšak v prvostupňovém rozhodnutí Ministerstvo nezařadilo do památkové ochrany všechny budovy, vynechalo sýpku, kovárnu či stolárnu a především do památkové ochrany nepochopitelně nezařadilo pastviny neoddělitelně náležející k historickému areálu Hřebčína. Tento postup jde proti smyslu památkového zákona a památkové péče. Řízení tak po odvolání pokračuje ve 2. stupni. Snad úředníci Ministerstva kultury pochopí, že přilehlé pastviny Hřebčína nejsou to stejné jako polnost náležející ke statku, ale že tvoří neodmyslitelnou součást integrálního souboru historického areálu, takže jakékoliv jiné řešení památkové ochrany než ochrana celého areálu včetně pastvin není v souladu se zákonem a není ani v souladu praxí Ministerstva kultury v obdobných věcech. Pokud Ministerstvo kultury své původní rozhodnutí potvrdí, bude ve věci podána žaloba a budeme památkovou ochranu Hřebčína bránit u soudu, protože o památkových a kulturně historických hodnotách celého souboru není žádných pochyb a jsou spolehlivě doloženy.

4) Projednání petice v Poslanecké sněmovně

Pokud jde o petici, ta měla veřejné slyšení v Petičním výboru Poslanecké sněmovny dne 12.3.2024 a bylo přijato prakticky jednomyslné usnesení podporující záchranu Hřebčína a jeho prohlášení za kulturní památku. Ještě tehdy zástupce Ministerstva kultury v Poslanecké sněmovně tvrdil, že „Hřebčín Napajedla je velkoryse koncipovaný areál“. Rozhodnutí v 1. stupni však tomuto tvrzení, bohužel, neodpovídá.

Petiční výbor Poslanecké sněmovny se z důvodu nečinnosti Ministerstva zemědělství ve věci a s ohledem na neprohlášení celého historického areálu Hřebčína Napajedla za kulturní památku ze strany Ministerstva kultury k projednání věci vrátil a dne 5.11.2024 přijal další usnesení hovořící pro záchranu Hřebčína Napajedla. Toto usnesení dále rozvinul Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny, který dne 14.1.2025 vydal usnesení ukládající Ministerstvu zemědělství, aby se zasadilo o záchranu Hřebčína Napajedla a vytvořilo podmínky pro obnovu chovu.

5) Šetření petice v Senátu

Dalším krokem je projednání petice i ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky. Tento výbor petici prošetřil a shledal ji důvodnou, přijal návrh usnesení hovořící jednoznačně pro záchranu kulturního dědictví země, které historický areál Hřebčína Napajedla představuje, a postoupil věc k projednání plénu Senátu. O datu projednání petice v Senátu zde bude podána informace a bude třeba, aby se tohoto projednání zúčastnil co největší počet Vás všech, abyste při jednání pléna Senátu záchranu Hřebčína podpořili.

6) Petiční akce pokračuje

To vše znamená, že věc stále běží, a tedy bude nadále pokračovat i petiční akce. Proto sbírejte, prosím, další podpisy pod petici, protože s narůstající podporou petice roste i naděje na záchranu Hřebčína. Vysvětlete situaci známým, kolegům a rodinným příslušníkům a požádejte je o podporu petice. Je to důležité a velmi cenné!

Petice je ke stažení zde.

Podepsané archy prosím odešlete na adresu, jak je uvedena na každém petičním archu.

Případně lze podepsat online petici zde.

7) Závěrem

V dané věci je tedy zjevné, že Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm má podporu v Poslanecké sněmovně a i v Senátu před hlavním projednáním věci v plénu. Bohužel, Ministerstvo kultury zatím vydalo nesprávné rozhodnutí, které Hřebčín nechrání.

Ministerstvo zemědělství zatím nestihlo pochopit, jak významný je Hřebčín Napajedla pro náš národní chov a přímo pro jeho záchranu doposud mnoho neučinilo, přitom musí jako garant např. Velké pardubické vědět, že bez Hřebčína Napajedla není národních chov schopen dlouhodobě vydržet a v delším období nepřežije a s tím patrně ani dostihy.

Lze tedy shrnout, že právě ministerstva toho pro věc za 2 roky moc neučinila. A tedy vyvstává vůbec otázka, jak se staví k vlastním občanům a petentům, jímž by právě měla sloužit, a nikoliv občané jim. Tomu nelze skutečně moc rozumět, ale zatím je to tak.

To znamená, že snaha o záchranu Hřebčína Napajedla bude pokračovat dál i ve 3. roce, protože jen díky Vám všem naděje Hřebčína na přežití žije a bude žít dál tak, aby Hřebčín Napajedla toho smutné období mohl přežít.

Závěrem si nemohu odpustit ještě jednu poznámku. Nejprve musím i za ostatní členy petičního výboru petice vyjádřit ohromné poděkování všem lidem, kteří záchranu Hřebčína podporují, tato podpora je ohromným hnacím motorem. Pak je však zde ještě věc druhá, která se celou věcí od začátku vine a to je lhostejnost. Lhostejnost některých lidí či institucí se za záchranu Hřebčína aktivně zasadit, lhostejnost k tomu, že takový národní klenot je ničen a lhostejnost se za záchranu Hřebčína postavit. I takových je opravdu mnoho, a přitom by pro věc mohli mnohé učinit, ale neudělají to. Mají totiž obavy nebo strach se vymezit proti lidem, kteří chtějí Hřebčín Napajedla nadobro zničit pro chov koní a proto jsou k věci raději lhostejní…to ale není správný postoj. Co by říkali Aristides Baltazzi, Ing. Bohumil Tichota , prof. Taufer, prof. Michal nebo Tomáš Garigue Masaryk a další, kdybychom jim řekli, že jsme dopustili likvidaci Hřebčína Napajedla, nic jsme neudělali a jen tomu přihlíželi. . . ?

Věřím, že tento rok se snaha o záchranu Hřebčína posune zase o několik kroků dál a Hřebčín Napajedla tuto smutnou dobu přežije.

Aleš Martínek

Celonárodní petici za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla bude projednávat Podvýbor pro kulturu Poslanecké sněmovny

Datum: 18. 2. 2025

Vážení přátelé,

ve věci Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm bude dne 20.2.2025 zasedat Podvýbor pro kulturu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Věřím, že i poslanci Podvýboru pro kulturu podpoří zachování Hřebčína Napajedla a prohlášení celého areálu Hřebčína Napajedla za kulturní památku, protože tento areál splňuje všechny zákonné podmínky, aby podle zákona o státní památkové péči za kulturní památku prohlášen byl jako celek a to včetně pastvin.

Aleš Martínek

Závěry z Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky

Datum: 16. 2. 2025

Vážení přátelé,

zde již Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky vydaný návrh usnesení na základě projednání Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm v tomto výboru. Tento návrh bude dále postoupen do celého pléna Senátu všem senátorům Senátu Parlamentu České republiky.

V plénu Senátu budou dále projednány argumenty Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm a bude vedena rozprava.

O datu slyšení petice v Senátu a dalších krocích zde podáme informaci. Je třeba poděkovat senátorům Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a zpravodaji petice, panu senátorovi Grulichovi, že se věcí Hřebčína detailně zabývali a seznámili se s ní a že jim záleží na zachování takové ohromné tradice a kulturního dědictví země. Senátoři  Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jednomyslně záchranu Hřebčína podpořili.

Celý text usnesení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice zde.

Aleš Martínek

Ukončení šetření petice ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky

Datum: 5. 2. 2025

Vážení přátelé,

Tímto sděluji, že dne 12. 2. 2025 se bude konat zasedání Výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky, kde budou přijaty závěry k ukončení šetření Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm.

O výsledku tohoto projednání zde bude podána informace, přičemž následně bude věc patrně předložena k projednání celému plénu Senátu Parlamentu České republiky, tedy všem 81 senátorům Senátu, aby k věci přijali stanovisko.

Pozvánka na 5. schůzi Výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice je zde.

Aleš Martínek

Závěry ze zasedání z 42. schůze Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ze dne 14. ledna 2025

Datum: 20. 1. 2025

Vážení přátelé,

níže podáváme krátkou informaci o projednání Celonárodní petice za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm v Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Zemědělský výbor přijal prakticky jednomyslně usnesení hovořící pro záchranu Hřebčína a uložil Ministerstvu zemědělství, aby se zasadilo o zajištění podmínek pro pokračování chovu anglického plnokrevníka v Hřebčíně Napajedla. Důležitá byla v rámci rozpravy i podpora paní Margity Balaštíkové, bývalé ředitelky Hřebčína Napajedla.

Je moc dobře, že poslanci Zemědělského výboru záchranu Hřebčína Napajedla podpořili a uvědomují si jeho význam pro národní chov anglických plnokrevníků.

Celý videozáznam z předmětné schůze je dostupný zde.

Přijaté usnesení je dostupné zde.

Aleš Martínek

Petice za záchranu Hřebčína Napajedla v Zemědělském výboru

Datum: 7. 1. 2025

Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm bude dne 14. 1. 2025 projednávána v Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Hřebčín je zařazen na konec programu schůze a toto jednání bude možné sledovat na streamu 3 Poslanecké sněmovny.

Věříme, že i poslanci Zemědělského výboru podpoří argumentaci petice s ohledem na kulturně historickou hodnotu a význam Hřebčína v chovu a pomohou tak v dalším konání při záchraně Hřebčína.

Aleš Martínek

Pozvánka na schůzi

[ČLÁNEK] K aktuální situaci a významu Hřebčína Napajedla pro národní chov anglického plnokrevníka… opravdu chceme přijít o poslední životaschopné zařízení pro chov a kulturní dědictví země?

Datum: 29. 12. 2024
Autor: Ing. Zdeněk Hlačík

Přečíst článek

Přání klidných vánoc a do nového roku vše dobré

Datum: 23. 12. 2024

Vážení přátelé a podporovatelé snahy o záchranu Hřebčína,

tímto Vám přeji hezké, klidné a pokojné vánoce a chtěl bych Vám poděkovat za podporu, kterou vyjadřujete snaze o záchranu Hřebčína Napajedla již po dobu téměř 2 let. Je to obdivuhodné a povzbuzující.

Člověk by si měl v tomto čase položit otázku, jaké musely být vánoce v Hřebčíně, kdy už všichni netrpělivě čekali, až přijdou v novém roce na svět další hříbata, jak doba vánoc musí být pro lidi v Hřebčíně plná naděje, očekávání, aby se jejich práce také zhodnotila a přinesla výsledky. Letošní vánoce a stejně tak ty loňské však byly plné smutku, když Hřebčín pouze zeje prázdnotou a není v něm život koní a nových nadějí. Téměř 150 let lidé v Hřebčíně vždy o vánocích měli naději na nové koňské životy. Dnes se snažíme o to, aby žila naděje na další život v Hřebčíně.

Ale vánoce jsou vždy svátkem narození, nového života a svátkem naděje. A proto v souvislosti s Hřebčínem nelze uvažovat jinak, než věřit, že v novém roce 2025 bude Hřebčín každým dnem snad blíže novému životu. K tomu všemu bude třeba práce a činů, které nakonec pomohou Hřebčín zachránit…

Přeji Vám všem vše dobré, pevné zdraví, mnoho sil a ke všemu kus štěstí a Boží požehnání v novém roce 2025…

Aleš Martínek

Věc Hřebčína Napajedla ve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny

Datum: 9. 12. 2024

Věc Hřebčína Napajedla bude dále projednávána na 46. schůzi Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny, která se bude konat dne 11. 12. 2024 od 8.00 hodin v místnosti A 106/1. patro sál Dagmar Burešové, v budově A Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, 118 26  Praha. Nyní se jedná pouze o předběžné představení věci po přidělení z Petičního výboru na základě usnesení č. 225 ze dne 5/11/2024.

Otázka Hřebčína z pohledu kulturně historického a ochrany kulturního dědictví země bude řešena následně patrně na další schůzi Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu či v podvýboru pro kulturu.

Díky Vám všem, kteří záchranu Hřebčína podporujete, či jste podpořili podpisem petice, je věc Hřebčína řešena až na té nejvyšší úrovni a věřím, že i ve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny bude věci věnována pozornost, kterou si Hřebčín zcela jistě zasluhuje a že věc bude velmi pečlivě zkoumána.

Pozvánka na schůzi