Usnesení 42. schůze Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve věci Hřebčína Napajedla

Datum: 19. 11. 2024

Vážení přátelé,

níže uvádíme ze strany Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydané usnesení č. 226 týkající se dalšího projednání Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, které bylo přijato na 42. schůzi Petičního výboru dne 5.11.2024:

Usnesení je jinak přístupné na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ZDE.

Všem podporovatelům a petentům děkujeme za podporu snahy o záchranu Hřebčína Napajedla. Prosíme o další podporu těch, kteří mají zájem snahu podpořit a zatím neměli možnost petici za záchranu Hřebčína Napajedla podepsat.

Za členy petičního výboru Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm.

Aleš Martínek

Shrnutí jednání 40. a 42. schůze Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve věci Hřebčína Napajedla

Datum: 13. 11. 2024

Vážení přátelé,

v minulém týdnu, dne 5.11.2024 proběhlo jednání 42. schůze Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v souvislosti s šetřením Celonárodní petice za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm a s plněním usnesení Petičního výboru, které bylo přijato při veřejném slyšení petice dne 12.3.2024. Tato schůze navazovala na přerušenou schůzi ze dne 24.9.2024 a účastnili se jí zástupci Ministerstva kultury a Ministerstva zemědělství.

V zásadě lze říci, že usnesení Petičního výboru č. 168 ze dne 12.3.2024 doposud nebylo ze strany Ministerstev řádně plněno, a to se ukázalo i na 40. a 42. schůzi Petičního výboru.

Věc lze stručně shrnout tak, že Ministerstvo kultury nevnímá areál centrálního Hřebčína Napajedla z pohledu kulturně historické hodnoty jako funkční integrální celek včetně pastvin, a má za to, že z tohoto areálu lze vybrat jen část a tu prohlásit za kulturní památku (byť při veřejném slyšení Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm v Poslanecké sněmovně dne 12.3.2024 hovořilo o „důmyslně koncipovaném areálu„). Takový postup ale není v souladu se zákonem o státní památkové péči. Památková hodnota totiž tkví v celém areálu historického jádra Hřebčína Napajedla včetně pastvin a v jeho po téměř 150 let dochované celistvosti a to ještě navíc v rámci komplexu tvořeného Hřebčínem a napajedelským zámkem.

Pokud jde o Ministerstvo zemědělství, lze nabýt dojmu, že zcela nerozumí své roli vyplývající z plemenářského zákona, tedy roli instituce, která je nejvyšším orgánem v oblasti šlechtění a plemenitby koní v této zemi. Ministerstvo zemědělství se podle všeho domnívá, že lze zabezpečit plemenitbu anglického plnokrevníka, aniž by bylo nutno řešit otázku jejich chovu a šlechtění, neboť jak jinak si vysvětlit sdělení pana Ministra, že: „Role státu je ale důležitá v plemenitbě, a ne v chovu koní.“

To je však mylný postoj, který se ovšem úzce dotýká otázky záchrany Hřebčína Napajedla, protože bez odpovídajících podmínek a zařízení nelze systematický chov u nás v potřebné kvalitě zabezpečit. Avšak role Ministerstva zemědělství spočívá právě v tom, aby podmínky pro chov zajistilo. Plemenitba bez chovu a šlechtění je pouze rozmnožováním, které však neumožňuje kontrolu dědičnosti a dalších statistických ukazatelů, podle kterých se chov, šlechtění a jejich kvalita řídí a posuzuje. A pokud jde o podporu chovu anglického plnokrevníka, pak se ukázalo, že Ministerstvo zemědělství si snad ani neuvědomuje, nebo nechce uvědomit, že chov tohoto plemene koní je na rozdíl od jiných plemen státem dlouhodobě přehlížen a zanedbáván.

Je smutné a současně znepokojující, že to nebylo pochopeno ani po roce a půl vysvětlování. Řadoví občané, jako jsme my, mohou být jen rozčarovaní a zaskočení z toho, že orgány předpisům, podle kterých mají pracovat, zřejmě nerozumějí, a tudíž ani nechápou svou vlastní roli v potřebných procedurách.

Nicméně poslanci Petičního výboru věc pochopili správně a přijali usnesení, ze kterého vyplývá potřeba a nutnost učinit odpovídající kroky k záchraně Hřebčína Napajedla a chovu anglických plnokrevníků, a to vše v situaci, kdy je zde již konkrétní subjekt, který má zájem Hřebčín zachránit, obnovit provoz a v něm i chov anglických plnokrevníků. Nyní bude hodně záležet na akci odpovídajících resortů a především na majitelích Hřebčína a jejich ochotě o věci jednat a tak dát tak Hřebčínu možnost, aby mohl dále žít chovem koní, když sami je tam chovat z jakýchkoliv důvodů nechtějí.

Zvukový záznam ze 40. schůze Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu české republiky ZDE.

Zvukový záznam ze 42. schůze Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu české republiky ZDE.

Snaha o záchranu Hřebčína Napajedla pokračuje dál a pokračuje dál i petiční akce a budeme usilovat o maximální možnou podporu pro záchranu Hřebčína.

Tímto znovu děkujeme všem podporovatelům a petentům a věřím, že jich bude ještě více. Nyní se pod Celonárodní petici za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm podepsalo cca 65.000 petentů.

Aleš Martínek

Projednání plnění usnesení č. 168 k petici za záchranu Hřebčína Napajedla dne 5.11.2024 na schůzi Petičního výboru Poslanecké sněmovny

Datum: 30. 10. 2024

Na 42. schůzi Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky bude dne 5. 11. 2024 znovu projednávána Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, pokud jde o plnění usnesení Petičního výboru č. 168 ze dne 12. 3. 2024 týkajícího se záchrany Hřebčína Napajedla.

Hřebčín bude na programu od 14:00 hod.

Aleš Martínek

Pozvánka na schůzi

Uctění památky zakladatele Hřebčína Napajedla Aristida Baltazziho

Datum: 28. 10. 2024

Výročí 110 let od úmrtí Aristida Baltazziho, zakladatele Hřebčína Napajedla

Datum: 24. 10. 2024

Aristides Baltazzi byl významnou osobností i v rámci chovu koní a dostihů, když jeho největším úspěchem bylo vítězství v nejvýznamnějším rovinovém dostihu Evropy – anglickém Epsom Derby, které r. 1876 vyhrál hřebec Kisbér, jehož spolu s bratry zakoupili v maďarském hřebčíně Kisbér, po němž jej pojmenovali. Kisbér je dosud jediným vítězem anglického Derby, který kdy působil v našem chovu, když část své kariéry plemeníka strávil právě v Hřebčíně Napajedla.

Neméně významné je i působení Aristida Baltazziho v rakouském Jockey clubu, kde zastával dlouho funkci člena komitétu rakouského a od roku 1901 funkci stewarda. Založení Hřebčína Napajedla tak předcházelo mnohaleté působení Aristida Baltazziho v dostihovém sportu jak v Anglii, tak ve Vídni a založení Hřebčína v Napajedlech bylo jen promyšleným krokem na cestě k vlastnímu chovu. Životní cesty Aristida Baltazziho také určily architektonický styl, ve kterém je Hřebčín Napajedla vystavěn a který připomíná ostrovní stavby. Proto se v některých pramenech uvádí, že některé historické stavby v areálu Hřebčína Napajedla jsou vystavěny v tzv. velšském stylu, když reminiscence na ostrovní stavby je více než patrná.

Aristides Baltazzi se dne 8. srpna 1884 se přiženil do Napajedel, když si vzal baronku Marii Terezii ze Stockau, dceru majitele napajedelského panství Bedřicha ze Stockau, přičemž tehdy začíná historie Hřebčína Napajedla neodmyslitelně od té doby až do druhé poloviny 20. století náležejícího k zámku Napajedla a společně s ním tvořícího celistvý komplex. Také to je nepochybně jedna ze skutečností, které právem řadí areál Hřebčína Napajedla do skupiny významných historických míst zasluhujících památkovou ochranu.

Díky Aristidu Baltazzimu dosáhla Napajedla mezinárodního významu, a to i mimo evropský kontinent, když v Hřebčíně Napajedla stál i historicky možná vůbec nejlepší plemenný hřebec, jaký kdy v českém chovu působil, Master Kildare, jehož krev dodnes koluje v řadě špičkových dostihových koní a jehož potomkem byl také jeden z vítězů Epsom Derby, hřebec Melton.

Jméno Aristida Baltazziho je natolik významnou součástí historie spojené s Moravou, s chovem anglického plnokrevníka a dostihovým sportem na našem území, v rámci monarchie i v celoevropském kontextu, že nemůže být jakýchkoliv pochyb o tom, že jeho těsné spojení s Hřebčínem Napajedla již samo o sobě kvalifikuje areál Hřebčína Napajedla k tomu, aby byl prohlášen kulturní památkou!

Odkaz Aristida Baltazziho je opravdu ohromný a dokázal proslavit Napajedla a napajedelský chov anglických plnokrevníků v celé Evropě a možná i mnohem dál…

Dnes jsou bohužel však jeho dílo a jeho odkaz likvidovány. Možná, že kdyby ti, co tento odkaz ignorují a neváží si ho, věděli a rozuměli, co Baltazzi znamenal, a co to znamená a obnáší jeho odkaz ničit, chovali by se patrně jinak…

Čest jeho památce!

Aleš Martínek

Hřebčín má dalšího vítěze Velké pardubické!

Datum: 13. 10. 2024

Koně z Hřebčína Napajedla při 134. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou

Datum: 11. 10. 2024

O víkendu v rámci 134. Velké pardubické se Slavia pojišťovnounebudou chybět ještě pořád v aktivní kariéře pokračující odchovanci napajedelského hřebčína:

Sobota 12.10. 2024

4. dostih Křišťálový pohár města Pardubic
Proutěné překážky NL 4+ 3400 m: zde bude startovat Willemine (4 roky), po Pouvoir Absolu, jejíž matkou byla Waka Laura, v sedle žokej Petr Tůma

8. dostih Cena společnosti Bohemia sekt
Rovina III. kategorie na 2480 m, zde poběží Carrera (4 roky), (Eagle Top – Coffola), sedle žokej Adam Florian

Neděle 13.10.2024

1. dostih Cena společnosti VCES – Cena Laty Brandisové
stch cc I. kategorie na 4200 m, zde staruje Askerana (5 let), (Egerton – Agnes Saice), v sedle žokej Ondřej Velek

2. dostih Cena společnosti Cládek a Tintěra – Cena ČASCH
stch cc l. kategorie na 4200 m, zde startuje Claudio (4 roky), (Egerton – Claudia Fong), v sedle žokej Martin Liška

3. dostih Pohár BICZ holding – Memoriál J. Šindlera
stch cc III. kategorie na 4600 m, zde staruje Greek Dessert (6 let), (Stormy Jail – Greek Wedding), v sedle žokej P.Foret

4. dostih Cena hejtmana pardubického kraje – Cena Vltavy
stch cc NL na 4500 m, zde staruje Stormmy (5 let) (Stormy Jail -Sunshine of Gracie), v sedle žokej Martin Liška.

Navíc startují další koně spojení s Hřebčínem Napajedla, byť jejich chovatelem není Hřebčín Napajedla, ale z Hřebčína Napajedla je jejich otec, či se v něm narodili jiným chovatelům a to jsou tito:

Anonymus (3 roky), jehož otcem byl Pouvoir Absolu (GB) startuje v sobotu 12.10.2024 ve Zlaté sponě tříletých BICZ holding 2024 – proutěné překážky cena I. kategorie na 3200 m, v sedle žokej Ondřej Velek

Vévoda (8 let) – otec Egerton(GER), matka Vltava (Rainbows For Life(CAN)) startuje v sobotu 12.10.2024 v rovině III. kategorie na 2480 m, Cena společnosti Bohemia sekt, v sedle žokejka Jiřina Andrésová

Averis (7 let), jehož otcem byl Pouvoir Absolu (GB), startuje v neděli 13.10.2024 v Ceně Vltavy, stch cc NL na 4500m, Cena hejtmana pardubického kraje, v sedle žokej Jaroslav Myška

String (11 let), jehož matkou byla jedna ze slavných klisen Hřebčína Napajedla v novodobé historii Stigma (House Rules(USA)) startuje v neděli 13.10.2024 v Ceně Labe, Cena Lesů České republiky – Cena Labe, Stcc – cena L na 5200 m, v sedle Marcel Novák, ml.

YANK (7 let), jehož matkou byla Yokyra (Rainbows For Life(CAN)) startuje v dostihu Pohár BICZ holding – Memoriál J. Šindlera, stch cc III. kategorie na 4600 m, v sedle Dominika Baranová.

A ve Velké pardubické se Slavia pojišťovnou (Stcc – cena L na 6900 m, dotace 5 000 000 Kč), v neděli 13.10.2024 v 16:00 budou o úspěch a taky nepřímo o záchranu Hřebčína bojovat tito koně:

Talent (13 let) – jehož otcem byl významný hřebec Hřebčína Napajedla Egerton, v sedle žokej Jan Kratochvíl.

Sexy Lord (8 let) po Egerton (GER), matka Sexy Secretary (Rainbows For Life(CAN)), vše původ Hřebčína Napajedla, v sedle žokej Jaroslav Myška.

Jinak je ze startovních listin již patrné, že v některých dostizích je startovní pole již dosti skromné a jedním z hlavních důvodů, proč to tak je, je to, že koně z napajedelského hřebčína postupně odchází. Zatím tento ústup ještě není tak markantní, ale pokud bude hřebčín zničen, tak tento trend těžko někdo zastaví, neboť náš národní chov při absenci provozu Hřebčína Napajedla potřebný počet koní schopných bojovat v takové konkurenci moc nevyprodukuje.

A to znamená, že když se Velká pardubická běží pod záštitou ministra zemědělství, tak snad na Ministerstvu zemědělství dokáží spočítat, kolik je v ní (a během celého mítinku) koní českého chovu, když vloni zástupci MZE tvrdili, že Velká pardubická je ukázkou práce českých chovatelů…Akorát, že dneska není na našem území moc kde kvalitně chovat…protože nefunguje Hřebčín v Napajedlích.

Všem koním přeji dobrý doběh do cíle a těm napajedelským speciální přání, protože jsou to oni, kdo pořád připomínají to, co Hřebčín znamená a jak je významný pro národní chov a bojují taky o jeho záchranu. A tak věřím, že se jim bude dobře dařit i letos a tak pomohou Hřebčínu k tomu, aby vydržel a nakonec přežil.

Jak jste se dostal do Hřebčína Napajedla?
Původně jsem 14 let pracoval v hřebčíně Netolice a následně jsem dostal možnost přejít do Plemenářského podniku Tlumačov jako samostatný šlechtitel koní a od roku 1976 jsem zastával funkci ředitele Hřebčína Napajedla až ro roku 2005, kdy jsem v 70 letech odešel. Tehdy jsem hřebčín předával panu Sieklikovi jako většinovému vlastníkovi.

Co se vám ve funkci ředitele nejvíce podařilo?
Asi to, že v rámci příprav na 100 leté výročí Hřebčína Napajedla bylo přijato rozhodnutí o zpřístupnění kapacit Hřebčína Napajedla i jiným chovatelům pro účely poskytování služeb. Již tehdy jsem věděl, že životaschopnost Hřebčína Napajedla je třeba zajistit tím, aby poskytoval komerční služby jiným chovatelům a nestavěl vlastní ekonomiku jen na vlastním chovu v rámci kmenového stáda. A proto se tehdy podařilo robustně zvýšit kapacitu hřebčína, byly postaveny nové boxové stáje a kapacita se tak zvýšila o 100 boxů. Dále jsme postavili nový velkokapacitní seník, vybudovali zpevněné cesty na Pěnném, postavili jsme 35 kilometru železných ohrad, podařilo se rozšířit pastevní plochy, postavili jsme novou správní budovu včetně zázemí pro zaměstnance. To vše se podařilo vybudovat ke 100. výročí Hřebčína Napajedla a prakticky veškeré tyto akce byly proinvestovány z prostředků, které hřebčín vydělal. Je třeba si uvědomit, že na plnokrevné chovy nebyly poskytovány žádné státní dotace, jak tomu bylo a je u jiných plemen, hřebčinců a hřebčína v Kladrubech.

Kterého hřebce jste měl nejvíce v oblibě?
Této otázce jsem se celou dobu vyhýbal a vyhnu se jí i nyní. Jako chovatel jsem měl rád všechny koně, a vždycky jsou v každém ročníku koně, kteří jsou horší či lepší, ale nemohu odpovědět na konkrétní jméno, to by nebylo ke koním férové. Spíše lze hovořit o úspěšnosti či neúspěšnosti v chovu a v mé době to byly desítky výborných plemeníků. Na jména jako Masis, Behistoun, Dara Monarch, Rainbows for Life a další se opravdu nedá zapomenout.

Kterého koně na dráze jste měl nejraději?
Všechny koně, které nás nejlépe reprezentovali. Ale nemohu neuvést Redaktu, která dokázala vyhrávat na drahách tehdejšího západního Německa a stala se tam nejlepší klisnou roku. Ale opět to byly desítky úspěšných koní, které stále zůstávají v paměti.

Kterou klisnu jste měl v chovu nejraději?
V Hřebčíně Napajedla byla řada klisen, které založily významné a úspěšné rodiny a jejich potomci byli úspěšní nejen na dráze, ale pak následně i v chovu. Jako příklad bych uvedl Latinu, která toho dokázala mnoho na dráze i v chovu a její rodina byla veleúspěšná.

Co podle vás znamenal Hřebčín pro národní chov a kde jsou jeho možnosti do budoucna?
V Hřebčíně Napajedla byl vůdčí chov pro celé Československo a dále pro ČR. Je třeba říci, že z materiálu Hřebčína Napajedla těžily následně i jiné chovatelské stanice či tehdy existující hřebčíny. Hřebčín Napajedla je jediné zařízení pro chov anglického plnokrevníka, které nebylo v 90. letech zlikvidováno, i když v něm nyní nejsou koně. Ale je to pořád zařízení, které má zázemí a kapacitu pro národní chov a především může ve velkém rozsahu poskytovat služby a servis jiným chovatelům. V situaci, kdy nyní v ČR máme přibližně 100 chovatelů anglických plnokrevníků, z nichž asi 90 jsou chovatelé s jednou klisnou, a většina z nich nedisponuje potřebnými podmínkami pro chov, pak by se z Hřebčína Napajedla mělo stát národní centrum chovu anglických plnokrevníků poskytující služby jiným chovatelům či turfmanům. Tedy služby a velké komerční využití, které hřebčín měl a které dále ve větší míře může mít. Tím se vracím k otázce na začátku.

V 90. letech tady byl hozen chov anglických plnokrevníků zcela přes palubu a fakticky se jednalo o likvidaci národního chovu. Jsem přesvědčen o tom, že pokud by se Hřebčín Napajedla tehdy privatizoval do rukou předem určeným zájemcům, už by neexistoval. Takových příkladů tady bylo několik a žádný hřebčín nepřežil. Tehdy založení akciové společnosti byla poslední možnost, i když jsem usiloval o to, aby stát hřebčín nikdy neprivatizoval. Vždyť hřebčín ani tehdy stát nezatěžoval, byl soběstačný, a nebyl podle mého názoru důvod ho privatizovat. I dnes by byl hřebčín ekonomicky rentabilní, pokud bude nabízet služby jiným chovatelům a zájem by zcela jistě byl.

Věříte v záchranu hřebčína a návrat koní?
Ano věřím, protože jsem přesvědčen o tom, že je třeba mít jedno centrum chovu anglických plnokrevníků, kde se chov bude systematicky provozovat a kde bude možné nabízet služby jiným chovatelům, což má pak velký smysl i z komerčního pohledu. To je vidět i z vyjádření lidí, kteří záchranu Hřebčína Napajedla podporují. A v tomto ohledu jsem rád, že to tak vidí i Jockey club, což je patrné z vyjádření jeho prezidenta. To je pro věc jedině dobře.

Co byste vzkázal lidem, kteří záchranu Hřebčína podporují a bojují o jeho záchranu?
Vzkázal bych jim, že navazují na to, co se zde dělo už historicky, když se Hřebčína Napajedla již zachraňoval a moc si toho vážím. Vážím si toho, že tolik lidí záchranu hřebčína podporuje, to je vidět na tom, jak podporují petici za záchranu Hřebčína Napajedla. Věřím, že se to nakonec podaří i nyní.

Panu Hlačíkovi popřejme především pevné zdraví a mnoho energie do dalších let. Dále mu děkuji za velkou podporu a cenné informace, které mi předává a věřím, že se návratu koní do Hřebčína Napajedla nakonec dočká. Za to, co pro hřebčín historicky vykonal, si to nikdo jiný nezaslouží více než on.